| 4.5. | Tolentino, byl jsem jako chirurg 3. třídy ve svých botách a klobouku a vypůjčeném fraku, vestě, kalhotách, opasku a kordu od Oldy Č. |
| 16.8. | Katzbach, už v kompletní uniformě chirurga 3. třídy, to je klobouk, modrý frak, bílé kalhoty a vesta, bílý opasek, kord, boty a tak zvané žebradlo. |
| 30.8. | Chlumec, jako chirurg u dělostřelců. |
| 6.9. | Nový Jičín, poprvé jako chirurg, ale spíš jen ranhojič. |
| 29.11. | Slavkov, s novou červenou zimní vestou, hůlkou s hadem a novým telátkem, ale bez práce. Bitva pod Santonem se nekonala, tak jsme si udělali vlastní v Křenovicích. |
| 8.5. | Rožnov pod Radhoštěm, bitva ve skanzenu měla dost raněných a tedy i práce pro mě. |
| 5.-14.6. | Malta, já s novou černou brašnou jsem se staral především o zásobování vojáků pitím, vešlo se do ní 8 litrů vody a 2 litry vína. |
| 17.10. | Lipsko, v kompletních zimních doplňcích jsem se věnoval hlavně nenápadnému fotografování, protože jsme byli daleko od diváků. |
| 28.11. | Slavkov, já v převlečnících jsem poprvé přivezl nosítka, na kterých jsme s Vláďou odnášeli raněné. Poprvé přišla i Blanka, zatím jen jako divák. |
| 20.2. | Křenovice, do klubu vstoupili Pepa a Blanka, jako nosiči raněných. |
| 8.5. | Rožnov pod Radhoštěm, já, Blanka v soukenných kalhotách a vestě, nosítka s ní zase nosil Vláďa. |
| 12.6. | Bratislava, já s hnědou taškou, Pepa a Blanka ve vestách, kalhotách a lagermicích s nosítky na kterých mě přinášeli raněné k ošetření. |
| 10.7. | Pont de Vaux, ve stejném složení, ale s nosítky jsme jen pochodovali. Účastnili jsme se natáčení filmu o Napoleonovi a filmaři měli své představy. |
| 9.10. | Saint Raphael, já pro změnu s černou brašnou, Pepa a Blanka v úplných uniformách nosičů raněných, hnědé fraky, řemení s bodáky, černé kamaše, hnědé lagermice a samozřejmě nosítka. Byli jsme přiděleni k lékařům Gardy s Korsiky, pro které jsme mimo jiné museli přinést jejich stodvaceti kilového kolegu v plné polní. V písku pláže jsme si za tento výkon vysloužili potlesk na otevřené scéně asi 20 000 diváků. |
| 27.11. | Slavkov, já, Pepa, Blanka už v čákách. I tady jsme si, pro změnu v bahně vysloužili pozornost diváků. |
| 6.5. | Buchlovice, já s Pepou jsme jen přihlíželi výcviku vojáků. |
| 10.6. | Marengo, já, Pepa, Blanka v letních plátěných vestách a kalhotách, Jana jako host. První den mračna komárů k večeru skutečné mraky. V noci bouřka s průtrží mračen udělala z bojiště a okolí bažinu. Tak jsme si jen zapochodovali a byli rádi, že jsme nepřišli o boty. |
| 12.8. | Stará pošta, já, Pepa a Blanka jsme se s celým klubem po pěti letech vrátili na Starou poštu s novým předsedou, kterým jsem byl v lednu zvolen. Akce byla pochodem po bojišti, při zastávkách jsme řešili, jak dál v klubu. |
| 9.9. | Nový Jičín, já sám s novým černým opaskem. |
| 2.12. | Slavkov, já v zimních modrých kalhotách a červené vestě, Pepa a Blanka v kloboucích s novými telátky a nosítky. Klub byl hostitelem 27. divize. Ubytováni jsme byli v klášteře ve Vranově u Brna. Tak nás čekala řada přesunů pěších i autobusy. Zdravotní služba strávila téměř celou bitvu „ošetřováním“ Němce, kterému se zesekla totální protéza pravé nohy. Nakonec jsme ho násilím odnesli z bojiště. |
| 27.1. | vstoupila do klubu Jana, jako ošetřovatelka raněných. |
| 7.4. | Buchlovice, já, Pepa a secvičování vojáků. |
| 30.4. | Sarzana, já, Pepa a Blanka v čákách, Jana soukenné kalhoty, vesta, hnědý frak a lagermice a nosítka. Poprvé se k nám přidal Andreas, štábní chirurg se svojí dámou. Hrál si na našeho nadřízeného, což nám vůbec nevadilo, mluvil německy a my jsme mu nerozuměli. Tak jsme si dělali co jsme byli naučeni. První den se bojovalo v ulicích a na náměstí, my jsme měli stále co dělat, téměř nepřetržitě jsme odnášeli raněné. Tím jsme zaujali i našeho generála Rodu. Odpoledne jsme dobili pevnost nad městem, což jsme podle scénáře neměli. Tak jsme si to druhý den zopakovali se stejným výsledkem. My jsme zase jen přihlíželi. |
| 8.9. | Chlumec, já, Pepa a Blanka, jsme zase jen přihlíželi. |
| 22.9. | Singen, já Pepa a nosítka. Po dlouhém pochodu jsme dorazili na bojiště, kde se nás ujal Andreas a nařídil nám donášet raněné do jeho lazaretu. Po třetím kole jsme se pokusili vzdát nepříteli, ale nakonec jsme dezertovali. |
| 1.12. | Slavkov, já v zimním, Pepa, Blanka a Jana s nosítky. Na bojiště jsme se museli probojovat přes ochranku, která tam nechtěla pustit ženy. Potom jsme se tam alespoň proběhli s nosítky bahnem. |
| 6.4. | Buchlovice, já, Pepa nosič, Blanka a Jana naposledy v uniformách. |
| 27.4. | Lodi - Milano, já, Pepa nosič, Blanka a Jana v civilu, v replikách oděvů venkovských žen z 19. století, díky čemuž si u vojáků vysloužily přezdívku „zajatý baby“. Museli stejně jako jejich předchůdkyně pečovat o raněné. Vlastní bitva u Lodi byla určena jen pro kamery, tak že bez nás. Druhý den jsme v Milaně dobívali hrad. Naše vystoupení bylo odměněno potleskem, když jsme začali ošetřovat raněné Rakušany. |
| 8.6. | vstoupil do klubu Pavel jako pomocník chirurga a Karel jako nosič raněných. |
| 17.-24.6. | Elba, já, Blanka a Jana civil, opět se nás ujal Andreas, kterému Jana tlumočila. V pouličních potyčkách jsme vždy dovlekli nějakého raněného, kterého ošetřil. Když už byl spokojený, pozval nás na kávu a pivo. Nejvíc jsme si každý večer užili při koupání v moři. |
| 12.10. | Strakonice, secvičná, ustavení 10. praporu zdravotní služby, příslušníky se stali Ludvík, Pepa, Blanka, Jana, Pavel, Karel a od granátníků přišel desátník Jirka. Procvičovali jsme stavění nového stanu, makety plukovní ambulance přezdívané vojáky „porodnice“. |
| V listopadu jsem si pořídil chirurgický kufřík se základními nástroji, telátko pro Karla a dokončil tak zvanou pa- ruku. |
| 30.11. | Slavkov, já, Pepa a Karel nosiči v plné polní s nosítky (Pepa i s puškou), Pavel jako pomocník chirurga v mých věcech, Blanka a Jana v civilu, Jirka jako raněný. Na zámku byla generální zkouška amputace ruky. Náš polní lazaret udivil Rodu i Andrease. Odpoledne pod Santonem se pak konala premiéra amputace před diváky uprostřed bitevní vřavy. |
| 24.5. | Putim, secvičná zdravotní služby, já, přišel Honza (ještě dítě), s Karlem se podělili o Blančiny věci, Pepa a Honza nosiči raněných, Pavel pomocník chirurga v mých věcech, Karel zdravotní komisař v modrém kabátě a klobouku. Procvičovali jsme amputace a stavění stanů. |
| 14.6. | Györ, já, Karel komisař, Pepa a Honza nosiči, Pavel už ve své nové uniformě nosiče, Blanka v civilu. Tentokrát jsme amputovali ruku Martinovi tak věrohodně, že se děti rozplakaly a utišily se až když si prohlédly falešnou ruku. |
| 24.8. | Folkestone, já, Karel komisař, Jirka desátník, Pavel a Honza s nosítky, ty jsme ale v bitvě nestačili ani složit. |
| V srpnu jsem kufřík doplnil o další nástroje a dokončil tak zvanou pa- nohu. |
| 13.9. | Pardubice, já, Karel komisař, Pavel pomocník, Honza nosič, Jirka desátník. Na nosítkách jsme předvedli amputaci nohy před hlavní tribunou dostihového závodiště. |
| 18.10. | Lipsko, já, Karel komisař, Honza a Pavel s nosítky. Největší zklamání a nejdelší pochodové cvičení v dějinách zdravotní služby. Byli jsme tam s veškerým materiálem, který jsme donesli v bedně až na bojiště úplně zbytečně. Ani Andreas nevěděl co máme dělat. |
| 29.11. | Slavkov, já, Karel komisař u štábu, Pavel pomocník, Pepa a Honza s nosítky, amputace na bojišti se už stala součástí většiny akcí. |
| 17.4. | Buchlovice, já Pavel pomocník, Pepa a Honza s nosítky, tentokrát jsme amputace předváděli hlavně pro naše kamarády, kteří v bitvě nemají čas nás sledovat. |
| Členem klubu se stal Zdeněk. |
| 12.6. | Györ, já, Karel komisař, Pepa. Pavel, Zdeněk nosiči, Blanka civil, tady jsme amputovali v průtrži mračen. |
| 10.7. | Znojmo, já, Pepa a Zdeněk s nosítky, do bitvy jsme ale nezasáhli. |
| 4.9. | Putim, já, Pavel, Honza, Zdeněk s nosítky, Blanka civil, Karel Rus. Pro velký zájem diváků jsme provedli několikanásobnou amputaci Starbina. |
| 27.9. | Loano, já, Pavel a Zdeněk s nosítky, Blanka a Jana civil. Ve městě jsme amputovali před cukrárnou mezi diváky, to mělo mimořádný ohlas u přihlížejících i majitelky. Druhý den v horách bylo strašné horko, kolabovali nejen vojáci, ale i diváci, které jsme přenášeli do stínu a zajišťovali jejich odvoz sanitkou. Na bitvu jsme se dívali z velké dálky. |
| 20.10. | zemřel Jirka. |
| 27.11. | Slavkov, já, Pepa, Pavel, Honza, Zdeněk s nosítky, Blanka a Jana civil, Karel u štábu. Poprvé jsme dělali dvě amputace s přesunem přes celé bojiště, aby si to užilo co nejvíc diváků. Poprvé jsme řezali ruku i nohu a poprvé jsme byli bez ošetřovatelek, protože je ochranka nepustila na bojiště. |
| 9.1. | Brno, Honza se stal členem klubu. |
| 24.4. | Caldiero, já, Pepa a Zdeněk s nosítky jsme provedli dvě amputace na náměstí uprostřed diváků organizovaných místní policistkou. Druhý den v lijáku jsme se účastnili jen slavnostního pochodu. |
| 28.5. | Kroměříž, já, Honza a Zdeněk s nosítky, Blanka civil, ukázky v děsném vedru na Dětském dnu. |
| 19.6. | Plancenoit (Waterloo), já, Honza a Zdeněk s nosítky, Blanka civil, strašné vedro, dlouhé pochody, odfláknutá amputace a útěk z bojiště před útočícími Angličany. |
| 5.11. | Kobylnice, já, Pepa desátník, Honza a Zdeněk s puškou a nosítky, Blanka civil, Karel pořadatel, slavnostnímu odhalení Pamětního kamene předcházela bitevní ukázka a činnost zdravotní služby v bitvě. |
| 3.12. | Slavkov, já v novém fraku chirurga 1. třídy, Pepa v novém fraku 3. třídy, Karel a Zdeněk jako nosiči jsme se účastnili 200. výročí bitvy, ale do rekostrukce jsme se aktivně nezapojili. |
| 29.3. | odešel Pavel k voltižérům. |
| 8.4. | Bystřice pod Hostýnem, já, Karel komisař a dvě amputace nohy. |
| 24.6. | Kroměříž, výstava, já celý v novém, k fraku i červená vesta a modré kalhoty, Pepa chirurg, Honza a Zdeněk nosiči, Blanka a nová Helena v civilu, jsme pro návštěvníky předváděli ukázky činnosti zdravotní služby. |
| 2.9. | Putim, já, Honza nosič, Blanka a Helena civil, Karel Rus a chudák Starbin dvakrát bez ruky. |
| 2.12. | Slavkov, já po skutečné operaci v civilu, Pepa a Zdeněk se účastnili bitvy s puškami, Helena v hnědém fraku, kalhotách a vestě od Jany jen přihlížela. |
| 9.2. | Slavkov VČS, Zdeněk vyloučen z klubu. |
| 11.5. | Strakonice, já a Pepa na dni otevřených dveří místního VÚ, amputace Starbina za pomoci granátníků 18. pluku. |
| 17.5. | Mikulov, já, Pepa, Boris, ukázky amputací v parku, odpoledne v bitvě ukázková amputace pro ČT 2. |
| 12.7. | Znojmo, Dobšíce, já, Pepa, bitva měla tak rychlý spád, že jsme se nedokázali dostat k našim, tak jsme se bavili ošetřováním Rakušáků, kteří padali vyčerpáním díky úmornému vedru. |
| 29.11. | Slavkov, já a Pepa oba v zimních uniformách, bitva probíhala podle plánu až pozdě odpoledne, přečkali jsme ji v klidu, bez vlastní akce, protože nás stejně nebylo vidět. |
| 11.5. | ukončili členství v klubu Pavel, Honza a Karel. |
| 23.5. | Mikulov, já s novým kordem, Pepa, Boris, Helena civil, v bitvě u Aspern jsme jen ošetřovali raněné. Večer po přepadu Drassenhofenu jsme „rabovali“ připravené občerstvení. Druhý den na náměstí v Mikulově jsme jen fačovali, na větší akci nebyl čas ani prostor. |
| 27.6. | Bratislava, já, Boris, Helena v civilu, zase jsme amputovali v průtrži mračen, nebylo se kam schovat. |
| 11.7. | Znojmo Dobšice, já, Pepa, Helena v civilu, tentokrát jsme jen pochodovali s vojsky, protože bitva sloužila pro secvičení vojáků, v polích s minimem diváků. |
| 18.7. | Marchegg (Wagram), já, Helena s dcerou ve fracích, a zbytečně. Celou akci jsme bojovali s mraky komárů, potom s lijákem a promočenými stany. Na bitvu sice přestalo pršet, ale „ranění“ nebyli. |
| 22.8. | Schallaburg, já, Helena s dcerou ve fracích, deštivé počasí nás přinutilo abychom si raněného dotáhli pod stan s občerstvením pro diváky a tam mu před šokovanými Rakušany uřízli nohu. |
| 28.11. | Slavkov, já, Pepa, Boris, Blanka se zde rozloučila s aktivní službou v jednotce. V bahně bojiště jsme provedli amputaci nohy pro televizi Prima, která se mnou udělala dvacetivteřinový rozhovor. |
| 16.5. | Mikulov, já v novém klobouku, Pepa, Boris, Helena ve fraku a sukni, zase amputace na náměstí. Druhý den jsme za městem, v místě hromadného hrobu z let 1805-1806 odhalili pomníček vojákům, kteří zemřeli v místním špitále. |
| To byla tečka za slávou 10. praporu zdravotní služby. Už dříve ukončili aktivní Pavel, Jana, Honza, Karel a teď Helena a Pepa. |
| Já se účastním drobných akcí připravených jinými kluby. Ve spolupráci s Borisem a s pomocí dobrovolníků předvádíme ukázky válečné chirurgie přelomu 18. a 19.století. |
| 21.6. | se objevila naděje, do klubu vstoupila Alena, která si nechala přešít Blančinu uniformu. |
| 24.7. | Cítoliby, byl zde v dobách napoleonských válek špitál, já a tři markytánky v mých hnědých fracích jsme amputovali, co se dalo. |
| 25.9. | Tučapy, prezentace 18. regimentu před místními i přespolními. Já s Borisem jsme mimo amputace organizovali soutěže pro děti, aby se nás nebáli. |
| Tady jsem se zpožděním oslavil své 65. narozeniny. |
| 4.12. | Slavkov, Kobylnice, já a Pepa jsme se v -17°C procházeli po bojišti od ohně k ohni. Helena v civilu a asi někde v teple. |
| 14.5. | Valtice, do klubu vstoupil nový Karel, jako nosič raněných s perspektivou, že bude granátník. |
| 16.7. | Bystřice pod Hostýnem, já, Karel, Boris, akce k uctění památky zemřelých v místním špitále v letech 1805-1806. Pětkrát jsme amputovali nohu Wenzelovi. |
| 29.10. | Dřevohostice, já, Boris a Petr jsme se účastnili odhalení pamětní desky zemřelým v místním špitále v letech 1805-1806. Zase to odnesl Wenzel. |
| 11.11. | ukončila členství v klubu Alena. |
| 3.12. | Slavkov, Kobylnice, už sám se procházím bahnem na bojišti pod Santonem. |
| 31.12. | ukončila členství v klubu Helena. |
| 19.5. | Slaný, s Borisem a Honzou jsem v bitvě s Borisovými nástroji poprvé amputoval pravou nohu. |
| 13.6. | V bitvě u Kolína jsem jako rakouský chirurg amputoval nohu rakouskému vojákovi. |
| Napoleonská výstava ve Slavkově, s Borisem jsme zde vystavenému chirurgovi oblékli moji starou uniformu. |
| 22.-23.6. | Bratislava, první amputaci jsme s Borisem provedli na lavičce na náměstí pro televizi. Druhou jsme dělali při bitvě v parku. |
| 28.-30.6. | Znojmo - Dobšice, s Karlem jsme raněným dodávali hlavně pití, protože padali horkem. |
| 17.-18.8. | Letní Slavkov, účastnil jsem se sám, jako civil. |
| 30.8.-1.9. | Chlumec, s Martinem jsme vojákům dodávali jen potřebné tekutiny. Žandarmové se nás pokusili vykázat z bojiště. Tak jsem je poslal do …. |
| 28.9. | Olomouc, s Borisem, Honzou a pomocníky z 57. pluku jsem provedl komentovanou amputaci. Vrcholem bylo omdlení jednoho z pomocníků. |
| 29.11.-1.12. | Slavkov, Boris s Martinem zachraňovali a já jen fotografoval. |
| 22.-23.3. | Žirovnice, já jsem byl v civilu. Už potmě dělal Boris amputaci pro místní televizi. |
| 20.-22.6. | Bratislava, dopoledne Boris s Ivanou předváděli nástroje divákům. Odpoledne v bitvě spolu s Martinem ošetřovali raněné a na závěr provedli amputaci nohy. |
| 11.-13.7. | Znojmo, v sobotu jsme s Ivanou v závěru bitvy provedli amputaci nohy. V neděli jsme po bitvě udělali besedu s diváky nad výstavkou mých nástrojů. |
| 20.-27.7. | Bystřice pod Hostýnem, po bitvě jsem s pomocí pěšáků a dělostřelců dělal amputaci nohy. |
| 15.-17.8. | Letní Slavkov, Ivana besedovala s diváky, na závěr jsme s pomocí vojáků amputovali nohu. |
| 30.-31.8. | Peschiera, Ivana s Borisem a Martinem předváděli nástroje a lékárnu. Ivana s diváky besedovala italsky, francouzsky i anglicky. |
| 6.9. | Olomouc, já, Ivana, Boris a Honza jsme na závěr bitvy amputovali novou ruku. |
| 20.-21.9. | Malmaison, zde jsme s Ivanou a Martinem jen zírali na sbírky nástrojů našich francouzských kolegů. |
| 28.-30.11. | Slavkov, Ivana, Boris, Honza a Martin fačovali raněné. Převážně otužilé Rusy, protože ostatní v té zimě nechtěli polehávat na prochladlé zemi. Ivana byla přijata do klubu. |
| 20.-22.3. | Stupava - Husárský pochod, já jsem byl v civilu jako host a dokumentarista. |
| 10.-12.4. | Veveří, já v civilu s fotoaparátem. Aleš odevzdal přihlášku a stal se členem klubu. |
| 17.-19.4. | Valtice - secvičná, já opět v civilu jako fotograf. |
| 1.-3.5. | Porcia, akce plná deště. Boris předváděl nástroje, já s Honzou jsme ho sledovali z přístřešku. Odpoledne po bitvě jsme společně amputovali ruku. Já jsem při slavnostním nástupu převzal od generála Rody medaili „Čest a věrnost“. |
| 6.6. | Bystřice pod Hostýnem, při otevírání klubovny 18. pluku jsem v lazaretu předváděl svoje nástroje a besedoval s hosty. |
| 16.-21.6. | Waterloo, při páteční bitvě organizoval zdravotní službu Boris. Mě, Ivanu a Martina postupně představoval svým francouzským a belgickým přátelům. Potkal jsem Andrease. V sobotu ráno vydatně pršelo. Boris do bitvy nešel. Ivana šla s 57. plukem, já s 18. Martin si dělal, co chtěl. Já jsem hlavně dokumentoval naši porážku. |
| 10.-12.7. | Znojmo, bez deště, ale s horkem. V sobotu jsme s Ivanou a Karlem amputovali nohu Rakušanovi. V neděli jsme sami s Ivanou amputovali Francouze. Na závěrečném nástupu jsem byl Císařem dekorován Čestnou legií. |
| 31.7.-2.8. | Ubušín, jako fotograf jsem se účastnil oslav padesátin čtyř příslušníků 57. pluku. |
| 14.-16.8. | Letní Slavkov na Staré poště, mimořádné horko. Výcvik byl zrušen, slavili jsme narození Císaře. Dopoledne jsem šel do Kobylnic vzdát poctu našim mrtvým a odpoledne do Lulče na hřbitov pozdravit Jirku. Ivana jela s vojáky do Brna zahajovat výstavu vín. |
| 18.-29.9. | Olomouc, Ivana, Boris s dcerou, Honza a Aleš prováděli v amfiteátru na pódiu amputaci a já jako zdravotnický komisař jsem jejich práci komentoval přes mikrofon. |
| 16.-18.10. | Jaroměřice, jako fotograf jsem se účastnil setkání 18. pluku. |
| 6.-8.11. | Štoky - Jihlava, já s Alešem a jeho přítelkyní jsme provedli dvě amputace ve Štokách a jednu v Jihlavě. |
| 21.11. | Napoleon v Brně, byl jsem v civilu pozdravit kamarády a fotografovat. |
| 4.-6.12. | Slavkov, já, Ivana, Boris, Martin a Honza jsme se účastnili bez vlastní větší akce. Aleš byl s dělostřelci Buhurt. Po bitvě mně Císař předal Čestnou legii. |
