Rok 2011 pro nás začal 13.-15.5. ve Valticích secvičnou CENS. Přesunuli jsme se sem z Mikulova, kde jsme už nemohli stavět stanový tábor v zámecké zahradě. Do klubu se přihlásil nový člen. Pro mě tento radostný začátek brzy skončil.
27.-31.5. jsem byl hospitalizován v písecké nemocnici, tentokrát s 19,2 cukru. Pak jsem se zúčastňoval jen méně náročných akcí.
15.-17.7. Bystřice pod Hostýnem připomínali jsme špitál, který zde byl zřízen po bitvě u Slavkova ustupujícími Rusy. Rekonstrukce probíhala v autentických prostorách zámku.
12.-14.8. Slavkov, Napoleonské dny.
9.-11.9. Putim, jako přátelské setkání členů klubu a jejich přátel. Naše vystoupení na tak zvané „Švejkovce“ mělo zase po třech letech velký úspěch.
28.-30.10. Dřevohostice, prakticky kopie akce v Bystřici pod Hostýnem s tím rozdílem, že napoleonské vojáky tady viděli poprvé.
2.-4.12. Slavkov, splnili jsme si loňské předsevzetí. Setkání bylo komornější, chtěli jsme mít větší pohodlí a tak nás bylo jen třináct.
V sobotu ráno bylo počasí celkem ucházející, déšť ustal. Tak jsme šli do Tvarožné pěšky všichni. Na bojišti byla silná vrstva bahna a když se tudy několikrát prohnalo asi čtyřicet koní bylo to těžko schůdné. Po půl hodině, když bylo jasné, že do toho sajrajtu nepadne žádný raněný, opusti jsem se svojí ostrahou bojiště. Na zprávu o opětovném vítězství jsme si počkali na Rohlence. Po příchodu do Kobylnic jsme ho řádně oslavili ve vyhřáté hasičce.
V neděli jsme položili kytici k Pamětnímu kameni. Zatím co kamarádi pochodovali na Mohylu míru, já jsem odjížděl na vlak do Brna.
Koncem roku ukončily členství v klubu dvě příslušnice zdravotní služby a jeden ho přerušil.